Slovenská státní exportní pojišťovací a bankovní instituce Eximbanka přichází s moderní vizí podpory domácího exportu. A má na to dvakrát víc peněz než dosud. Společnost navýšila základní kapitál o čtvrt miliardy eur a modernizuje produktovou základnu. Těžit z toho mohou i exportéři v Česku, které chce lákat k vývozu nejen na Slovensko, ale i na třetí trhy – ve spolupráci s EGAP.
Rastislav Podhorec vede Eximbanku od loňského listopadu a za tu dobu se u našich sousedů udála řada pozoruhodných změn. Instituce je teď nejsilnější od svého vzniku v roce 1997 a její předseda představenstva má připravné plány, kterými chce instituci posunout, jak říká, do nového věku. „ U vás v Česku vláda v principu otevírá dveře svým podnikatelům, ale u nás se delší dobu něco takového nedělo. Nyní je situace jiná. Strategií naší vlády je, že chce pomoct slovenskému exportu. A s tím ruku v ruce jde i nutnost kapitálově posílit Eximbanku. Velmi tvrdě jsem s ministrem financí a dalšími pracovali na tom, abychom si na všech úrovních osvojili tuto myšlenku. Nakonec se to podařilo na 100 procent. Měli jsme 260 milionů základního kapitálu a o 250 milionů jsme posílili, takže jsme na půl miliardě,“ vypočítává předseda představenstva a generální ředitel Eximbanky Rastislav Podhorec. Tím ale zdaleka nekončí. Už teď pracuje s ministerstvy na novele zákona, která přiblíží instituci a především její produkty blíže současným potřebám mezinárodního obchodu. Zákon o Eximbanke z poloviny devadesátých let se totiž od původního znění za uplynulých 30 let příliš nezměnil. „Ale změnil se globální svět i obchod a v některých chvílích jsme vázáni tím, že nemáme produkty, které by mohly reagovat na novou dobu. Já chci, abychom mohli dělat i modernější produkty, reagovat mnohem flexibilněji, abychom mohli obsluhovat i například digitální společnosti, které Slovensko má,“ vysvětluje Podhorec.
Více slovensko-české spolupráce
Dosud byly možnosti slovenské ECA nejen vůči exportérům, ale taky jejich financujícím bankám, určeny její kapitálovou vybaveností. A je nasnadě, že také úloha a postavení instituce na trhu nyní výrazně roste. Inspiraci při ukotvování instituce její vedení čerpá také z Česka. „Mým cílem je, aby nás slovenské banky používaly tak, jako vás v Česku, neboť to nebylo pravidlo. Nestane se to ale ze dne na den,“ říká Podhorec. Slovenská „Eximka“ by se tak měla výrazněji etablovat jako partner privátního sektoru bank a pojišťoven a častěji doplňovat jejich nabídku o služby související především s vývozcem na náročné trhy. Do plánů pro blízkou budoucnost patří také slovensko-česká spolupráce, v současné době poháněná především projektem dostavby dvou jaderných bloků v Dukovanech a spolu s tím i možnými navazujícími příležitostmi. „Jsou tu příležitosti, o kterých ale teď nemůžeme mluvit v detailu. Jedná se o energetiku, obranný průmysl, do budoucna se díváme i na jadernou energetiku v souvislosti s rozhodnutím v Dukovanech a v Jaslovských Bohunicích, které se očekává v příštích letech,“ nastiňuje šéf Eximbanky. Slovensko-české partnerství považuje za důležité. Významné i menší průmyslové skupiny v obou zemích bývají často z jedné i druhé strany státních hranic propojené a mnohdy mívají u sousedů své pobočky. „Velmi často se objevují obchodní případy, které obsahují českou i slovenskou složku, takže spolupráce mezi našimi exportními agenturami bude růst. A to se bavíme konkrétně například o exportu směřujícím do Afriky, tam je příležitost velká,“ dodává.
Rekonstrukce Ukrajiny
Stejně jako ostatní, také podpora domácích exportérů na Slovensku se musí vyrovnat s dopady napadení Ukrajiny Ruskem. Agentura se snaží podporovat a zachovat vývoz na Ukrajinu v takové podobě a v objemu, jaký byl před válkou. Podobně jako EGAPu se jí daří dostat čísla na předválečnou úroveň. „Rozhodlo se, že dáme 10 milionů eur, kterými se Ukrajina podpoří. Měli jsme samozřejmě podmínky, jako například že jsou to tradiční partneři, ověření exportéři a tak dále. Speciální produkt pro to nemáme, je to sada stávajících pojišťovacích produktů,“ vysvětluje Podhorec. Většinou se jedná o firmy z potravinářského, obalového, strojírenského nebo hutního sektoru, tedy o exportéry, jejichž vývoz byl podporován i před válkou. A stejně jako v Česku, žádný z obchodů dosud neskončil pojistnou událostí. Zachování obchodních linek je důležité nejen z humanitárního hlediska. Má hrát klíčovou roli i při poválečné rekonstrukci země. Obří investice do válkou poničené Ukrajiny, se kterými se všeobecně počítá, bývají označovány za projekt století. Proto chce mít každý na startu co nejvýhodnější pozici. Pro lepší „pole position“ slovenských exportérů v tomto ohledu hovoří také například skutečnost, že vlády Slovenska a Ukrajiny společně zasedají každého půl roku. „Ze strany Ukrajiny postupně vznikl seznam projektů, toho, co by potřebovali rekonstruovat. Ukrajinci si nadefinovali v seznamech, co konkrétně potřebují opravit. Z nich si budou dodavatelé jako slovenské a české firmy vybírat,“ vysvětluje Podhorec. A jeho agentura je na výzvy připravena. Plánuje se soustředit na projekty o velikosti od 10 milionů do 100 milionů eur.
Rozhovor pre časopis Pojištěno EGAPEM Exportní garanční a pojišťovací společnost.